Visím

Visím na pranýři a jediné po čem teď mé vnitřní JÁ volá je být zmrskán.   Zmrskán do němoty, protože skrze bolest fyzickou mohu dojít k částečné úlevě od té psychické. Bolest, jež byla do této chvíle jen vnitřním diskomfortem se zviditelní navenek a možná tak ubere na své intenzitě. Aspoň částečně. Aspoň na chvíli. […]